Zářivka jako moderní osvětlovací zdroj

Co ještě ne/víme o tradičních zářivkách?
Zářivky potřebují startér a tlumivku; tlumivka spotřebuje také proud a to se musí připočítat ke spotřebě zářivky.

Je ale i přesto velmi úsporná. Zářivka totiž svítí výbojem elektrického proudu ve zředěných párách rtuti a vydává trochu modrozeleného světla. Zářivky se vyrábějí ve třech barvách. Je to zářivka denní, která má světilo jako severní obloha, tzn., že má hodně modrých paprsků. Zářivka bílá, má světlo v barvě asi jako sluneční světlo okolo poledne. Na konec je to zářivka růžová, jejíž světlo se blíží světlu žárovkovému a dá se s ním také kombinovat.

Největší a nejčastější chyba při instalaci zářivek je ta, že se žárovka nahradí zářivkou v domnění, že to úplně stačí a uspoříme na proudu. To je omyl. Denní zářivky musí mít světlo vysoké intenzity, aby nás neunavovalo, nepůsobilo tísnivě chladně, aby vyvolávalo dobrou náladu a povzbuzovalo v práci. Osvětlení se měří na luxy. Mimoto světlo denní zářivky nepůsobí příznivě na barvy jídla, šatů ani pleti. Denní zářivky do bytu vůbec nepatří.

Osvětlení bílou zářivkou dovoluje již nižší intenzitu osvětlení, a zářivkou růžovou ještě menší. Růžová zářivka má světlo příjemné a lze je kombinovat se světlem žárovky, což u denní nelze.

Zářivka má proti žárovce velmi malý jas, mnohem menší než žárovka opálová. Ale i přesto je nutno v mnoha případech ukrýt ji ve stínidle, aby se vyhovělo požadavkům hygieny zraku. Jas se sníží buď clonkami, nebo matovým sklem. Při odpočinku je lidskému oku příjemnější světlo zažloutlé a stačí nižší intenzita osvětlení. Pro práci, čtení, psaní, musí být intenzita vysoká (od 100 do 600 luxů).

Změny v osvětlování
Jak ukázaly výstavy bydlení, je rozmístění nábytku vázáno na rozměry bytů i novou funkci bytu. Mění se i způsob stavby a samozřejmě i způsob rozvodu elektřiny. Tyto všechny okolnosti mají podstatně velký vliv na osvětlování a na svítidla sama.